Žádný pracovník nepřijde na oddělení do kontaktu s léčivy tak, jako právě zdravotní sestry. Ty jsou zodpovědné za jejich správné hospodaření, uskladnění a samozřejmě podání pacientovi.
Léky jsou na oddělení uloženy v uzamykatelných skříních či zamčených místnostech přezdívaných, jako lékárny. V trezorech jsou uskladněny léky, které podléhají přísným bezpečnostním pravidlům (viz dále). Specializovaná oddělení, jako ARO/JIP mají vybrané léky založené v ampuláriích, které bývají součástí výběhových batohů.
Velmi se dbá na zvýraznění data exspirace (nikdo přece nechce v nemocnici dostat prošlý lék). Vedoucí sestra oddělení (staniční sestra) se většinou stará o jejich objednávání a přiobjednávání. Správné skladování a hospodaření léčiv je rovněž cílovým bodem interních auditů nemocnic.
Riziková léčiva
Heparin, a jiná antikoagulancia, jsou samostatně oddělena od ostatních léčiv v uzamykatelných skříních. Jistě si vzpomínáte na kauzu z havlíčkobrodské nemocnice, kde heparinem vraždil ošetřovatel Petr Zelenka. Od té doby má heparin nechvalně známou pověst a byl zařazen do kategorie rizikových léčiv. Na druhou stranu je heparin účinný lék při léčbě a prevenci tepenných a žilních uzávěrů krevní sraženinou.
Podobná bezpečnostní opatření, jako pro heparin, platí pro skladování inzulinů, cytostatik či koncentrovaných roztoků. Mezi koncentrované roztoky patří např. roztok chloridu draselného, kvůli kterému stanula před soudem pro podezření z vražd zdravotní sestra z Rumburka. V USA je roztok chloridu draselného součástí trojsložkové smrtící injekce užívané v rámci eutanázie, při které způsobí srdeční zástavu. U nás se používá v naředěné infuzi pro doplnění nízkých hodnot draslíku v krvi např. u pacientů s onemocněním ledvin.
Co skrývá trezor?
Specialitou ve skladování léčiv jsou opiáty. Na oddělení jsou tyto léky určené ke zmírnění velmi silných bolestí u pacientů po operacích a s chronickou bolestí (onkologie). Nejznámějším představitelem je např. morfin (slangově mezi zdravotníky „em óčko“). Pokud si z nějakého důvodu spojujete morfin s heroinem, máte pravdu. Z toho plyne, že je hospodaření s opiáty na oddělení velice striktní. Jejich evidence a použití jsou pod lupou vedoucích pracovníků.
Trezor, kde jsou opiáty uskladněny, musí být masivní a pevně zabudován. Klíče od trezoru má u sebe staniční sestra, nebo jiný pověřený pracovník (obvykle vedoucí směny). Každý opiátový přípravek má svoji evidenční knihu (obecně jí říkáme „kniha opiátů“), která obsahuje přesné informace týkající se spotřeby daného léku. Pokud číselné údaje uvedené v knize nesouhlasí s reálným počtem léčiva, celou situaci řeší staniční sestra a primář oddělení.
V souvislosti s opiáty se už také stalo několik průšvihů. Možná jste postřehli kauzy několika narkomanů, kteří se otrávili po aplikaci vývaru z fentanylových náplastí (více zde). Fentanyl se řadí mezi syntetické opiáty, a podle literatury je jeho účinek 80-100x silnější ve srovnání s morfinem. Aby se předešlo podobnému zneužití opiátových přípravků, v nemocnicích jsou nespotřebovaná léčiva likvidována za zvláštních podmínek.
Neoprávněné nakládání s opiáty je trestné dle zákona o omamných látkách. V lékárnách lze opiátové přípravky obdržet pouze po předložení speciálního receptu s modrým pruhem.
Kromě opiátů lze v trezoru uskladnit také výše uvedená riziková léčiva.
Důvěřuj, ale prověřuj
Každé léčivo, které sestra pacientovi podá, musí být předem ordinováno lékařem. Především mladí lékaři ale netuší, jak ordinaci napsat tak, aby léky mohly sestry bezpečně podat. Musí proto být obezřetné. Špatně napsaná ordinace je signálem k tomu lék nepodat. Případné riziko poškození pacienta špatně ordinovaným lékem mohou odvrátit právě zdravotní sestry.
Jednou jsem zažil, že si lékařka naordinovala koncentrovaný roztok intravenózně, ale zapomněla dopsat naředění tohoto roztoku do roztoku nosného. Duchapřítomná sestra jí oznámila, že takto koncentrovaný roztok pacientovi seškvaří žíly. Jiný lékař si zase nevšiml, že má pacient alergii na penicilin, a předepsal do ordinace Augmentin (antibiotikum penicilinové řady).
Především na JIP/ARO je žádoucí, aby lékaři a sestry při plnění ordinací spolupracovali. Pokud se sestře v ordinaci něco nezdá, měl by jí své záměry lékař vysvětlit, nebo ordinaci pozměnit. Nezřídka se stává, že přijde lékař k sestře pro radu ohledně podání léčiv.
Cesty podání léků
Způsobů podání léků je velké množství – do úst, do konečníku, do kosti, do svalu atd. Každý způsob podání má svoje postupy a sestry tyto techniky musí zvládat.
Klíčovou dovedností sester je zavedení periferní žilní kanyly, jejíž cestou se podávají intravenózní léky. Kanylaci periferní žíly musí perfektně zvládat především sestry na JIP/ARO, anesteziologické sestry a záchranáři. Prostě všude tam, kde se předpokládá rychlé, nebo kvalitní zajištění žíly. Často se na standardních odděleních stává, že si sestry zavolají svoje „árové“ kolegyně, pokud se jim nepovede napotřetí napíchnout žíla.
Některé léky jsou agresivní a dráždí endotel cév. Pacienti si mohou při jejich podání stěžovat na štípání. Své o tom jistě ví onkologické sestry – kvalita zajištěné žíly rozhoduje o tom, jestli pacient přijde o ruku. Pokud tato sestra zavede špatně kanylu, cytostatika pak unikají mimo cévu, a může dojít k nekróze tkáně – foto (pouze pro silné povahy!). Onkologičtí pacienti mají navíc po chemoterapii žíly zničené a nejdou vidět. Najít a zajistit kvalitní žílu bývá proto uměním.
Look alike, sound alike
Zkratkou LASA se označují léky podobně vypadající a znějící. V jejich případě si musí sestry počínat obezřetně. Tyto léky mají podobný název, a také obal. Typickým příkladem je hydrocortizon (kortikoid) a succinylcholinjodid (svalové relaxans). Zatímco podání kortikoidu není pro pacienta větším rizikem, aplikací SCHJ dojde k rychlé svalové paralýze a, bez umělé plicní ventilace, k udušení za plného vědomí.
Závěrem bych možná shrnul, že ačkoliv sestry nemají v kompetenci léky ordinovat, bazální znalosti o léčivech, se kterými manipulují, je žádoucí. Často se pacienti ptají, cože jim to vlastně sestra podává, a co to s nimi udělá. Mnoho léků má také nežádoucí účinky, nebo vzájemné interakce, které sestry musí předvídat a včas na ně reagovat.
Zdroje:
1.Vytejčková, Renata, a další.Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2015. str. 308. Sv. III. 978-80-247-3421-7.
2.Hynie, Sixtus. Farmakologie v kostce. Praha : TRITON, 2001. 80-7254-181-1.
3.Adamus, Milan. Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti. Olomouc : UPOL, 2010. 978-80-244-2425-5.
4.Abrahamová, Veronika. Rizika medikačního pochybení v ošetřovatelské péči. Praha : Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, 2015. bakalářská práce.
5.Jiří, Vorlíček, Abrahámová, Jitka a Vorlíčková, Hilda. Klinická onkologie pro sestry. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. 978-80-247-3742-3.
http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vliv-obalu-a-nazvu-leku-na-jeho-bezpecne-podani-455645
http://www.olecich.cz/encyklopedie/co-je-to-recept-s-modrym-pruhem-a-na-co-se-pouziva
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1124498/
