Lidlová horečka ve zdravotnictví
Moje teta je prodavačka, a je to velice chytrá, vzdělaná a inteligentní žena. Vystudovala tento obor v době, kdy se ho skutečně považovalo, nicméně to je doba asi před třiceti lety. Tehdy vyšla ze školy, jako obchodnice, kdy měly „prodavačky“ úplně jiný společenský statut, než v dnešní době – musely umět namarkovat a správně vrátit – z hlavy. Tehdy prodavači počty museli ovládat precizně. Navíc se jednalo o maturitní obor. A asi se shodneme na tom, že získat maturitní vzdělání bylo v té době unikátní.
Nicméně, těžko si to představím já – miléniál. Vyrostl jsem v době kalkulátorů, počítačů a technologií, které v té době prostě nebyly dostupné. Dnes mají prodavači v bohatých řetězcích intuitivní pokladny, které samy namarkují a samy ukážou, kolik má prodavač vrátit. Mnohdy nemusí ani vracet, stačí pouze přiložit kartu a platba je hotová. Z mého pohledu to spíše vypadá jako obsluha pokladny, nikoliv zákazníka. To je prostě evoluce trhu a technologií. Osobně ji vítám. Zvykl jsem si totiž na rychlé odbavení u pokladny. Nicméně z pohledu pokladního bych se zřejmě moc nenadřel a mozek by mi nejspíše po nějaké době zakrněl. Navíc v dnešní době nepotřebuji k výkonu povolání pokladního střední školu, natož maturitu. Vždyť mnohdy stačí základka a „chuť učit se novým věcem“. Za ty prachy dobré, ne?
Nicméně i přesto Lidl, a ostatní řetězce, chválím za snahu ocenit své zaměstnance, beze sporu si to zaslouží. My, státní zaměstnanci, můžeme jen smutně přihlížet a závidět – já osobně v dobrém.
Jako pracovník ve zdravotnictví si však nemůžu odpustit tento krok neokomentovat. Je smutné, že stát je v tomto směru rigidní a jen nečinně přihlíží a krčí rameny. Nejsem si jistý, zda by nás jen tak velkoryse ocenil, kdyby nebyl na příslušné státní orgány vyvíjen tlak ze strany odborových a profesních organizací. Otázkou také je, zda bychom se vůbec dočkali ocenění, kdyby neexistovala současná krize ve zdravotnictví.
Podle Českého statistického úřadu byl medián průměrné hrubé mzdy ve třetím kvartalu roku 2017 v ČR 25 181kč. Přijde mi fakt zvláštní, že ačkoliv se profese všeobecné sestry v ČR dlouhodobě nachází na vrcholu společensky nejprestižnějších povolání, přesto se náš hrubý příjem dosti vyrovná průměrné mzdě v ČR. Každý ať si přebere ve své mysli, zda je tento nepoměr v pořádku. Kdyby se sesterská práce nacházela na okraji společenského žebříčku, byla by bez zodpovědnosti a bez sebeobětování, tak nehnu ani brvou a budu rád, že mám vůbec nějaký příjem! A pravděpodobně nezaložím ani tento blog.
Někteří kolegové by jistě uvítali částečný úvazek, jenže si ho kvůli nízkým výdělkům nemohou prostě dovolit. Ono je sice hezké, že (některé) sestry dostaly na podzim minulého roku přidáno 2 000kč v hrubém za směnnost, nebo že na začátku tohoto roku dostaly sestry přidáno 10% v tarifním platu (v některých nemocnicích na úkor osobního ohodnocení). Když si však uvědomíte, že se toto 10% navýšení odvíjelo od původního tarifního platu, stále to je málo. Takový příjem na mě působí jako jakási směšná cena útěchy.
Je to práce na směny, střídáme denní, noční, svátky, víkendy. Věřím, že takových zaměstnanců je více, a nejen ve zdravotnictví. Nicméně je situace taková, že kvůli nedostatku personálu jsme v práci více, než doma. Bereme přesčasy, abychom dokázali pokrýt personální zabezpečení oddělní. Někteří berou přesčasy, aby si navíc přivydělali za už tak tvrdě odvedenou práci. Mít třeba 21 směn za měsíc není u někoho výjimkou (pouze připomínám, že směny jsou 12 hodinové, stále je v mém okolí dost lidí, kteří nevědí, že sestry na oddělení pracují 12 hodin). Někdo by rád uvítal třeba 0,75 úvazek, a to třeba kvůli rodině, závazkům, koníčkům, či jakkoliv se věnovat prevenci syndromu vyhoření. Jenže z finančních důvodů a nátlaku nadřízených to prostě nejde. Pravdou je, že takové množství přesčasů přinese poměrně pěknou sumu kolem 30 000 korun (což je částka, kterou Lidl nabízí nastupujícím zaměstnancům). Ale za jakou cenu?
Ačkoliv jde krok v medicíně kupředu, nemůžu bohužel tuto situaci srovnat se situací pokladních, kterým pokrok značně ulehčil práci, a jsou na ně kladeny nižší nároky. Naše zdravotnictví se rovněž těší přílivu moderních technologií. Také máme intuitivní přístroje, bez kterých by nemohly fungovat např. pracoviště intenzivní péče. Paradoxem však je, že na rozdíl od pokladních, zodpovědnost a nároky na odborné znalosti v našem odvětví lineárně stoupají s rozvojem medicíny. Není možné, aby přístroj, který udržuje kriticky nemocné při životě, obsluhoval někdo, kdo vyšel základku a má „chuť učit se novým věcem“.
A nejedná se pouze o přístroje. Pokud sestra špatně připraví infuzi, může zaplatit za tuto chybu výměnou za svoji svobodu v zemi a okamžitě se o ní píše jako o vrahovi. Přitom věřím tomu, že většina těchto chyb vzniká kvůli fyzickému i psychickému vyčerpání. Pokud udělá chybu pokladní, OK, částka se strhne z jeho výplaty, nebo jej bez následku prostě vyhodí.
Problém nedostatku sester se řeší roky. Teda, nevím, zda se řeší, ale rozhodně se o něm hovoří. Nabídl někdo skutečné východisko? Myslím tím reálně řešení, které staví na reálných krocích, které povedou k reálnému výsledku. To, že se bude sestrám ročně přidávat plat po pětistovkách, nevyřeší situaci. Rozhodně ne okamžitě. Krácení vzdělávání sester již nebudu více komentovat.
Ještě bych rád upozornil na to, že nedostatek sester je problémem globálním. Některé státy jsou schopny zaplatit nemalé částky za přesun celých rodin ve snaze stabilizovat nedostatek personálu. A už se nejedná pouze o bohaté země Blízkého východu či ze západu. Absolventi si budou moci vybírat pracovní pozice po celém světě. Jak tomu chce náš stát konkurovat, když nemá zajištěné dostatečné lukrativní prostředí pro vlastní ČESKÉ zaměstnance ve zdravotnictví, natož pro cizince?
Michal Češek
Sestrami nepolíbený exministr Adam Vojtěch nakonec příjemně překvapil!
Adam Vojtěch přebral rezort značně nestabilní, jeho předchůdci mu nepřipravili úplně úrodnou půdu a zdravotnictví se potýkalo s řadou problémů. Jak je to ale možné, když rezort do té doby vedli lékaři a zkušení manažeři nemocnic?
Michal Češek
Průměrný plat sester přesáhl hranici 43 tisíc, a stále jim to nestačí?
Ministerstvo zdravotnictví si mne ruce, povedla se totiž úžasná věc, a to zastavit odchod všeobecných sester z rezortu navýšením průměrného platu na 43 000. Další zvyšování platu je prý zbytečné - sestry mají peněz dost!
Michal Češek
Česká asociace sester před lety a dnes
Většina těch, co o České asociaci sester (dále ČAS) již někdy slyšela, zřejmě klikla na tento článek spíše se skepsí. A pro ty, pro které je Česká asociace sester novým termínem, bych tuto profesní organizaci rád přiblížil.
Michal Češek
Tajemství odběru krve
Jak se na takový odběr správně připravit? Proč se sestře odběr někdy nemusí povést? Proč nestačí vždy jen jedna zkumavka? A může být odběr bezbolestný?
Michal Češek
Domov důchodců, jak jej neznáte a možná ani nepoznáte
Už jsou to téměř dva roky, kdy jsem měl možnost strávit krásné dva měsíce v Holandsku na oddělení gerontopsychiatrie. Rád bych se s vámi podělil o některé zajímavosti, které jsem zde, jako student ošetřovatelství, zažil.
Michal Češek
Muži v ošetřovatelství - část 3: Statistika
Mají vůbec muži o studium ošetřovatelství zájem? Jak to vypadá s počtem studentů a studentek na vysokých a vyšších odborných školách? A do kterých ošetřovatelských oborů se tolik studentů již příliš nehrne?
Michal Češek
Muži v ošetřovatelství - část 2: Historické dědictví
Epidemie, křesťanství, expanze islámu, protestantská reforma, průmyslová revoluce, feminismus. Jak tyto fenomény ovlivnily bilanci mužských ošetřovatelů? A je ošetřovatelství, z historického hlediska, skutečně tak ženský obor?
Michal Češek
Muži v ošetřovatelství - část 1: Úvod
Jev, kdy do ošetřovatelství přichází stále více mužů, je v posledních měsících a letech stále aktuálnější. Česko v tomhle směru zaostává, a bohužel k tomu nepřispívají vzdělávací instituce, autoři učebnic, ani samotné nemocnice.
Michal Češek
Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby
Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.
Michal Češek
Papírový pacient
V poslední době se hojně mluví o administrativní zátěži zdravotních sester. Věřím, že laická veřejnost pravděpodobně neví, co taková administrativa vlastně znamená. Navíc může být důvodem časté absence sestry u lůžka pacienta.
Michal Češek
Zdravotní sestra zatčena za plnění předpisů nemocnice
Vlnu pobouření vzbudil nebývalý případ policejní brutality proti zdravotní sestře v americkém Utahu, která se postavila proti nelegálnímu odběru krve u pacienta.
Michal Češek
Mediální kastrace ošetřovatelství
To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?
Michal Češek
Následky zmizení zdravotních sester?
Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.
Michal Češek
Kdo je zdravotnický dispečer?
Možná jste už byli v situaci, která nutně znamenala jediné – vytočit číslo 155. Napadlo vás někdy, kdo za tím sluchátkem vlastně sedí? A co všechno máte říct za informace?
Michal Češek
Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?
Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.
Michal Češek
Můj příběh z lůžka
Před dvěma lety jsem byl deset dní hospitalizovaný v jedné nemocnici na jižní Moravě. Jak jsem hospitalizaci, jako zdravotník, vnímal?
Michal Češek
Mytí pacienta - jak je to ve skutečnosti?
Často si mě okolí dobírá tím, že zdravotní sestry jsou jen od toho, aby vyměňovaly pleny a utíraly výměšky. Kéž by to bylo tak jednoduché.
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 11698x